Zázračná síla vody

„VODĚ JE DÁNA ZÁZRAČNÁ SÍLA –

BÝT ŠŤÁVOU ŽIVOTA NA ZEMI“

Leonardo da Vinchi

Lidstvo překonavá si okolní svět porušuje odvěkost přírody. Obrovská města a průmyslové zóny, plynové znečištění ovzduší a ekologické katastrofy podstatně zhoršují kvalitu života soudobého člověka. Mnohé procesy v ekologii se stávají nenávratnými a spoléhat na zlepšení je zbytečné.

Avšak nejsme-li s to zastavit ničení okolního prostředí, jsme schopni ovlivňovat kvalitu našeho stravování.

Čím začít?

Odpoveď je jednoduchá: VODOU.

Voda je produkt číslo jedna, na její kvalitě

bezpochyby závisí náš život.

V jedné laboratoři Německa v 60. létech minulého století se přihodil případ, jenž se stal důvodem pro zkoumání nové vlastnosti vody. Laborantka náhodně upustila do nádoby s destilovanou vodou zatavenou ampuli se silně působícím jedem. Aby neprozradila svůj průšvih, nechala ji ve vodě a rozhodla se vyčkat, dokud všichni spolupracovníci neodejdou. Avšak sama na to zapomněla. Za několik dní byla ampule objevena. Vodu podrobili nejpřísnější chemické analýze – a ona se ukázala dokonale čistá. Přesto se rozhodli napojit tou vodou laboratorní krysy. Po krátké době krysy ležely mrtvé. Jakýmsi způsobem voda převzala smrticí vlastnost jedu, aniž by byla s ním ve styku.

Později vědci dokázali, že voda i po plném chemickém očištění zachovává informaci o všech látkách, které v ní byly, v podobě elektromagnetických kmitů. A tyto kmity mohou být blahodárné nebo smrticí pro jakýkoliv organizmus.

Voda. Zdálo by se, taková obvyklá látka, o níž je známo vše. Avšak poslední objevy úplně převrátily dřívější představy o této látce.

ŽIVÁ VODA

Z v/filmu ruské televize

(S. r. o. „Teleatelje-A“, o. a. s. „Pervyj kanál“, 2003)

 Těžko je přecenit význam vody v životní činnosti organizmu člověka. Ona zajišťuje dopravu výživných látek, mikroorganizmů a kyslíku k buňkám našeho organizmu, má klíčovou roli v mechanizmu termoregulace, vykonává funkce očišťování našeho organizmu. Jednou z nejdůležitějších funkcí vody je informační vzájemná součinnost.

Voda s geometricky správně organizovanou strukturou má na organizmus člověka mohutný ozdravný vliv, vyvádí toxiny z buněk, zastavuje proces stárnutí. Molekuly DNA obsahují právě takovou vodu. Organizmus těhotné ženy aktivně pracuje na strukturování vody, která způsobuje mnohé přeměny organizmu. To je jedna z příčin, proč porody omlazují.

V dávné minulosti lidé se skláněli před vodou. O ní skládali pohádky, legendy, ságy, jí byly věnovány obřady. A u všech národů voda se považovala za kolébku a zdroj života.

Toto potvrzuje i soudobá věda.

„Jak by se to nezdálo divné, je možno s jistotou říci, že Kosmos kdoví proč si zvolil právě vodu jako základ života“ (S. Zenin, doktor biologických věd, vedoucí problémové laboratoře ministerstva zdravotnictví Ruska)

Před miliardy let v studeném plynoprachovém oblaku, z něhož se utvořila Země, už byla voda v podobě ledového prachu. To potvrzuje výzkum Vesmíru. Akademik Vernadskij psal: „Není taková sloučenina, která by se mohla srovnat s vodou podle působení na průběh hlavních, nejgrandióznějších geologických procesů. Není žádná zemní látka, nerost, hornina, živé tělo, které by ji neobsahovalo“.

„Úloha vody v životě Planety je určující, poněvadž všechny klimatické změny, nezbytné podmínky pro existenci života se prakticky vytvářejí vodním prostředím. I koloběh, který my pozorujem, je zaměřen právě na existenci živých bytostí (S. Zenin, doktor biologických věd, vedoucí problémové laboratoře ministerstva zdravotnictví Ruska)

Nahřátá sluncem u rovníku voda gigantickými toky mořských proudů přenáší teplo do polárních oblastí. Tak ona reguluje teplotu na celé Planetě. Slunce jen za jednu minutu vypařuje z povrchu oceánu kolem miliardy tun vody. Každou minutu tato pára vstřebává kolosální množství sluneční energie, odevzdává ji atmosféře Země. Zásluhou této energie foukají větry, padají deště, vznikají bouře, rodí se vichřice a uragány.

 Jen voda se vyskytuje v zemních podmínkách ve všech třech skupenstvích – pevném, kapalném, plynném. Při tom většina jejích vlastností se nevměstnává do obecných fyzických principů. Právě anomálností svých vlastností voda vždy upoutávala pozornost vědců. Ale jen na přelomu 21. století hlavní tajemství vody bylo rozluštěno. Zjistilo se, že voda se skládá ze supermolekul, tak zvaných klastru nebo skupin, tj. má zvláštní molekulární strukturu. Ta struktura se mění, jestli na vodu působit různými způsoby – chemickým, elektromagnetickým, mechanickým. Při těchto působeních její molekuly jsou schopny se přeskupovat a tímto způsobem zapamatovávat jakoukoli informaci. Fenomén strukturální paměti umožňuje vodě vstřebávat, zachovávat a vyměňovat si s okolním prostředím údaje, které nese v sobě světlo, mysl, hudba, modlitby nebo prosté slovo. Podobně jako každá živá buňka chrání v sobě údaje o celém organizmu, každý klastr vody je schopný chránit v sobě informaci o celém našem Planetárním Systému.

„Unikum struktury vody bylo pochopeno vůbec nedávno. Ukázalo se, že ona je schopná vyskytovat se v zcela nečekaném námi stavu, který jsme pak pojmenovali inverzněfázovým stavem a který umožňuje vodě přijímat na sebe informaci, zapamatovávat, odrážet. To jest ona se skládá z takových skupin, z níchž každá je jakýmsi minipočítačem. A tak na tomto biopočítači my s vámi všichni i jsme postaveni“(S. Zenin, doktor biologických věd, vedoucí problémové laboratoře ministerstva zdravotnictví Ruska)                                                                               

 A jestli to je tak, to znamená, že člověk, jenž je, jak známo, hlavně z vody, není ničím jiným, než programovaným systémem.

Jakékoli vnější faktory, včetně styků lidí mezi sebou, mění strukturu a biochemické složení řídkých prostředí organizmu.

To se odehrává na buňkové úrovni. Programuje se docela i sama molekula DNA.

„Voda. Ty jsi ta nejvšednější věc. Tebe si užívají nevědouc, co ty jsi zač“, říkal o vodě Antuan de Saint-Exupéri. Nechce se ani pomýšlet o tom, že bez vody člověk nemůže prožit ani týden. a také proč o tom myslet? Přece stačí otevřít kohoutek. A zeměkoule je zalitá vodou. Avšak slaná mořská voda se nehodí pro zavlažování a pití. A jestli vzít v potaz, že ze všeho množství sladké vody hlavní část je zamražená v polárních čepicích planety, v horských ledovcích a plovoucích ledovcích a ještě část je pod zemi, tak pro všechno lidstvo zůstává méně než půl procenta všech světových zásob sladké vody. A jestli dnes nezačít počítat každou kapku, tak podle mínění odborníků OSN mezinárodní občanské války kvůli vodě se mohou stát hlavním prvkem politického života 21. století.

 Činnost člověka způsobila, že v 80 % případů infekčních onemocnění příčinou se považuje voda. Bohužel my příliš často se chováme nedbale k tomu, co nám příroda dala zdarma. Celkové znečištění energoinformačního prostředí také je schopno měnit jeho strukturu a ovlivňovat náš život. Člověk svými negativními myšlenkami, slovy, zvuky je schopen otrávit nejenom sebe, ale i všechno kolem, co má alespoň mizerný obsah vody. Jakých že to nabývá rozměru v měřítku planety? Není těžké si představit, jak znečišťují celkové energoinformační prostředí stálé scény násilí, pornografie, kriminální činy a válečné konflikty. A voda si to všechno zapamatovává.

 Existuje názor mezi vědci, že mnohé bouře na moři, uragány, povodně jsou reakcí vody na obecné znečištění energoinformačního prostředí. Tak voda nám vrací vloženou do ní informaci. V jistém smyslu akce Oceánu ve fantastickém románu Stanislava Lema „Soláris“ už přestávají být fantastikou.

 Ale je-li voda schopná sama očišťovat svou paměť zatíženou lidskými myšlenkami a činy? Paměť vody se stírá, jestli vodu zprvu vypařit, a pak zkondenzovat anebo jestli ji zamrazit a pak nechat roztát. Padá-li deštěm nebo spouští-li se při tání ledovců dolů, voda se osvobozuje od informační špíny a dává lidstvu stále novou a novou šanci uvědomit si svojí roli na Zemi. Ale bude-li voda tak blahosklonná do bezkonečna? Odpověď na tuto otázku spočívá ve sféře duchovního vývoje lidstva.

 Nezbývá než se jen domýšlet, do jaké míry duchovní energie je schopná očistit vodu a změnit její vlastnosti. Absolutně čistá voda v přírodě není. A docela ani v laboratorních podmínkách obdržet ji nikdy a nikomu se ještě nepodařilo. Ruské vědci se vzmohli obdržet sloupec superočištěné vody o průměru všeho 2,5 cm. Výsledek je ohromil. Ukázalo se, že přilnavost molekul této vody je taková, že pro roztržení tohoto sloupce by byla potřebná síla 900 kg. Po povrchu jezera z takové vody by bylo možno chodit anebo i bruslit. Možná Ježíš Kristus mohl chodit po vodě proto, že pod vlivem jeho duševních sil voda natolik měnila své vlastnosti, že byla schopná ho držet. Asi někdy možná dovedeme vysvětlit, jakým to způsobem biblický Mojžíš mohl rozhrnovat vody moře.

Voda se možná projevuje jako myslicí substance, která si vyměňuje informaci s celým Vesmírem. A ona má velmi důležitou zprávu pro lidstvo: ona nám navrhuje nahlédnout hlouběji do sebe samých. A když se podíváme do sebe přes zrcadlo vody, zpráva podivným způsobem se projeví a přinutí nás o mnohem se zamyslet, mnohé přehodnotit, a jen potom začne duchovní obrození. Dříve nebo později voda nám vrátí to, co my jsme vložili do její paměti. Není žádná taková látka ve Vesmíru, která by mohla zaměnit tu podivuhodnou sloučeninu jménem voda.

„Vychází to nějak tak, že voda jakoby převzala od Kosmu nějakou informaci, a ta struktura, kterou jsme objevili ve vodě, to je už informační struktura, ona už má hotové útvary, má informační panely svého druhu, které jsou zodpovědní za tu či onu informaci nebo za té či oné vlivy nesoucí informaci, které existují v našem světě. Správněji by bylo říci docela naopak, že ta informace, která byla založena v Kosmu, vyhledávala mezi látkami na Zemi tu látku, s níž by mohla vzájemně působit v informačním směru. Takovou látkou se ukázala voda, poněvadž jak jsme již uváděli právě voda je v tom inverzně-fázovém stavu, který umožňuje tu informaci přijímat, zachycovat a předávat“. (S. Zenin, doktor biologických věd, vedoucí problémové laboratoře ministerstva zdravotnictví Ruska)

Ale v takovém případě už nevypadá příliš nepravděpodobnou jedna z prvních vět Bible, kde se praví, že Duch Boží se nosil nad vodou.

A jestli to přijmout za odvěkou informaci o budoucí existenci života, tak všechno se staví na svá místa. Ale informace není hmotná, a my, lidé živoucí ve fyzickém světě, jsme z úplně hmatatelných prvků. A už není pochyb, že základem jakékoli živé buňky organizmu je bílkovina. To znamená, že jakýmsi způsobem informace založena ve vodě se musela přetvořit na živou buňku.

„Tak, jako Kosmos vybíral vodu na Zemi, voda vybírá mezi ostatními látkami ty v daném případě organické sloučeniny, které umožňují této skupině přetvořit se právě na tu živou buňku, kterou se zabýváme“. (S. Zenin, doktor biologických věd, vedoucí problémové laboratoře ministerstva zdravotnictví Ruska)

Voda – to je mezičlánek, přes nějž informační program Kosmu řídí fyzickou přírodu. Klastr vody podivuhodným způsobem připomíná soudobý počítač, jen mnohem dokonalejší. V každém klastru paměti vody velikosti ne více než jeden mikron je 44 000 informačních panelů, z nichž každý odpovídá za svůj druh vzájemné součinnosti s okolním prostředím.

Vědci považují, že v každém klastru paměti vody už jakoby byla vložena informace, a to ne jen o minulosti, ale i o budoucnosti. Všechno živé na Zemi, všechna Civilizace se vyvíjí podle jistého programu, a Kosmos, nebo Absolut, přes vodu jakýmsi způsobem řídí tento proces, koriguje ho. Člověk v tomto procesu zaujímá zvláštní místo, poněvadž jenom on svým svědomím je schopen ovlivňovat probíhající události. V jakémkoli objektu přírody je uložen stálý program, který podporuje existenci tohoto objektu v nezměnné podobě. Například, ptáci jak vili hnízda před milionem let, tak je vijí i nyní, aniž by se pokoušeli je zdokonalovat. A v člověku program se vyvíjí, jde kupředu.

„Možno říci, že člověk také jako jakýsi informační článek má řadu nebo sadu informačních vlastností. Vzájemná součinnost lidí mezi sebou vytvářejíc jakési skupiny dává nové informační bloky, které mění i stav samotného člověka též. Hierarchie těchto struktur v lidské společnosti dosti dobře je známá, například třeba vytváření států“. (S. Zenin, doktor biologických věd, vedoucí problémové laboratoře ministerstva zdravotnictví Ruska)

Tento proces je upomínán v starověkých knihách. V nich se popisuje uspořádání vesmíru. Jen informační program se tam jmenuje záměrem Tvůrce. Jestli to říci soudobým jazykem – v člověku od okamžiku jeho narození pracuje program vývoje. On určuje vlastnosti člověka, jeho osud, povahu, diktuje mu činy, avšak dává při tom jistou svobodu volby v mnohých situacích. Všechny hlavní parametry individua se určují právě tímto programem vývoje. Program diktuje uvnitř každého objektu vesmíru proces, který se jmenuje život. Tento program je řetězcem postupných informačních povelů, které v těchto starověkých knihách se jmenují „rešimo“ od slova „řošem“, „zápis“. Voda v tomto systému je i nosičem, i předávačem zápisu.

Starověké národy zajímalo ne tak chemické složení vody, jako její hlavní, skryté, tajúplné vlastnosti. Tyto vlastnosti se nově objevují soudobými vědci kvůli tomu, aby nejen vyvolení, ale celé lidstvo je mohlo využít.

„Voda je jakoby informační matrice pro protékání všech biochemických procesů. To jest v tomto pojetí vodu je nutno brát ne jako pasivní rozpouštědlo. a jako informační matrici, která skutečně řídí a usměrňuje biochemický proces“. (S. Zenin, doktor biologických věd, vedoucí problémové laboratoře ministerstva zdravotnictví Ruska)

Před několika lety v badatelských centrech státu Georgia, USA, byly obdrženy zajímavé údaje o vodě. Je známo, že každá buňka člověka je obklopena molekulami vody. Je-li to buňka nemocného orgánu, tak nezávisle na druhu onemocnění je obklopena tak zvanou nestrukturovanou vodou. Buňka zdravého orgánu je obklopena strukturovanou vodou. Obyčejně organizmus sám se zabývá strukturováním vody na buněčné úrovní. Ale ta energie se šetří, užívá-li organizmus čistou strukturovanou vodu, a k tomu ještě s poníženým obsahem deuteria.

Soudobý člověk ODVYKL pít prostou čistou vodu. Zaměnila ji pepsi-cola, limonáda, pivo. Ale organizmus stejně PŘETVÁŘÍ tyto tekutiny na vodu a vytrácí při tom ohromné množství energie.

Němečtí výzkumníci z univerzity Norimberk Irlanger považují, že pití obyčejné vody nejen pomáhá předejít onemocnění ledvin, ale i upevňuje tělesné a duševní schopnosti člověka. A navíc k tomu obyčejné vody zlepšuje lidskou paměť – vždyť je známo, že mozek na 90 % je z vody.

„Právě voda nese informací, rozšiřuje ji po celém našem těle. Krev – to je také voda, to je jistým způsobem strukturována voda, která nese informaci všem orgánům, celému tělu. A proto je to tak, že my můžem ovlivňovat vodu svou myšlenkou, svým zvukem, svými slovy“. (Ljudmila Bolotova, doktorka technických věd, profesorka RAPV).

„Je možno říci, že my nyní stojíme na prahu splynutí dvou směrů v lékařství. První – hlavní, oficiální, které se už dávno vyvíjí, a druhé – jen se rodící nebo už narozené – informační lékařství. Spojení oficiálního a informačního lékařství dá podle mého to, co by se už dalo nazvat fundamentálním lékařstvím“. (S. Zenin, doktor biologických věd, vedoucí problémové laboratoře ministerstva zdravotnictví Ruska)

Úplné rozluštění struktury vody je schopno natolik změnit lidské svědomí, že může vyvést nás na kvalitativně novou úroveň chápaní světa.

Avšak znamená-li to, že ovládat svět je totéž, co ho řídit? Ve skutečnosti to znamená především uznání Tvůrce nebo Absolut jako zdroj informace, a materiální svět a lidstvo – jako objekt, kterému ta informace přichází a na který působí.

 Množství vody na Zemi je stálé a nezměnné v průběhu milionů let. V každém z nás je částečka vody prvopočátečního oceánu, v níž je vměstnána celá lidská evoluce. Pročtení tohoto zápisu skutečně může, jako ve filmu, provést nás od epochy ještěrů a dinozaurů do naších dní, povědět o Vesmíru od jeho narození až do nejoddálenějších budoucích stavů.