Česko 2020: problémy s vodou

3. dubna 2007, Lidové noviny

Klimatologové tvrdí, že vzroste teplota a budou se střídat období sucha a záplav

BRUSEL (od stálé zpravodajky LN) Co čeká v budoucnosti Česko a celou střední Evropu? Závěr klimatologů je jednoznačný: problémy s vodou. Na jedné straně její nedostatek, na druhé straně zvýšené riziko záplav. Vyplývá to z údajů, které nyní v Bruselu probírají přední světoví klimatologové. LN mají k dispozici předběžnou verzi závěrečné zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu, která obsahuje varovné předpovědi.

Po roce 2020 se například zvýší riziko náhlých záplav. Střední a východní Evropu by měly trápit povodně způsobené masami tajícího sněhu, ale i přívalovými dešti. Předpovědi týkající se celé planety jsou ještě varovnější. Oteplování planety by mohlo v následujících dekádách připravit o potravu na 600 milionů lidí, zahubit až 30 procent živočišných druhů a tři miliardy lidí by se mohly ocitnout bez vody.

Právě voda bude největším problémem i pro Středoevropany. Nehrozí jim sice dramatický nárůst srážek jako Seveřanům, nebo naopak extrémní sucha jako jihu kontinentu. Předpokládané zvýšení průměrné teploty ale s sebou přinese výkyvy počasí, na které region není připraven. „V teplé polovině roku nastane dlouhé období bez srážek, v chladnější přijdou silné přívalové deště a záplavy. Půda nebude s to vláhu zachytit, a ta tak odteče,“ řekl český zástupce na konferenci, Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu. „Tím, jak bude voda teplejší, dojde ke zhoršení její kvality, protože se v ní budou víc tvořit bakterie. Dostatek vody po celý rok a její kvalita proto skutečně budou strategickou otázkou pro středoevropský region,“ dodal.

Klimatologové mají závěrem týdne vydat doporučení, jak by měli na změnu klimatu reagovat politici či ekonomové. Na adresu států střední Evropy zazní, že hlavní břemeno ponesou zemědělci či lesníci. „Nejde o to si říct, že za dvacet let budeme pěstovat mandarinky anebo že by se měla zavřít horská střediska. Klíčoví aktéři by nicméně měli myslet na to, jak se přizpůsobit menší dostupnosti vody, a hlavně, jak ji tu udržet. Dělat remízky na polích, vysazovat smíšené lesy, stavět vodní nádrže, uvědomit si, že až 80 procent vodních elektráren ztratí výkonnost,“ tvrdí Pretel. Čas na to podle něj už nastal. „Klimatická změna je realita tohoto století. Musíme se adaptovat. Ti, kteří tvrdí něco jiného, nepochopili problém anebo se snaží jen exhibovat,“ dodal v narážce na prezidenta Václava Klause, který se stal neoficiálním mluvčím skeptiků vůči fenoménu globálního oteplování.

Nynější zpráva je krokem číslo dvě v sérii dokumentů o změnách klimatu. První díl představili vědci v únoru ve francouzské metropoli Paříži a tehdy, po šesti letech studií, řekli, že nárůst průměrných teplot je „fakt“ a „velmi pravděpodobně“ se na něm podílí i činnost člověka. Po právě dokončované dopadové studii přijde v květnu letošního roku třetí část - návrh, jak změny klimatu zmírnit.

Teď v Bruselu klimatologové procházejí několika tisícistránkový dokument větu po větě. Čekají se disputace o jednotlivostech, zásadní zjištění se ale nezmění.

Zpráva nabízí jak optimistický scénář - co čekat, když teplota vzroste průměrně jen o desetiny stupně, tak i katastrofický. Ten počítá s nárůstem teploty do konce století dokonce až o šest stupňů a zvýšením hladiny oceánů, kvůli tání ledovců, téměř o 60 centimetrů. Text je na mnoha místech obecný, jinde ale nabízí zajímavé detaily. Jihoevropanům by se například vlivem teplejší zimy měl zkrátit čas vytápění bytů o dva až tři týdny do roku 2050, ve stejné době ale budou muset mít během horkých letních měsíců o dva a až pět týdnů déle zapnutou klimatizaci, což si vyžádá vyšší náklady na energii. Podobně Středoevropané mají počítat s tím, že až 80 procent jejich menších řek v létě vyschne.

Zvýšení průměrné teploty přinese výkyvy počasí, na které region není připraven

Předpověď oteplení pro Evropu:

* Po roce 2020 se v celé Evropě zvýší riziko náhlých záplav

* Střední a východní Evropě budou hrozit povodně způsobené táním sněhu

* Severní Evropě přinesou změny klimatu vyšší úrodu a hustší zalesnění

* Kolem roku 2050 bude topná sezona v oblasti Středomoří o 2-3 týdny kratší, o 2-5 týdnů déle ale bude třeba využívat klimatizaci

* Špička ve spotřebě elektřiny se v některých oblastech přesune ze zimního období do letního

KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ